|
|
Reprodukční užitkovost přeštických černostrakatých prasnic
Kaplanová, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele extenzivního plemene přeštické černostrakaté. Ve vybraných chovech byla provedena analýza vlivu pořadí vrhu na počet všech, živě a mrtvě narozených selat, ztráty selat a počet odchovaných selat. Dále byly vyhodnoceny reprodukční, ale i produkční ukazatele u prasniček podle jednotlivých linií kanců plemene přeštické černostrakaté. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u prasnic na 4. vrhu, konkrétně v počtu všech narozených selat (10,58 ± 1,82 ks), živě narozených selat (9,33 ± 1,71 ks) a odchovaných selat (8,71 ± 1,60 ks). Nejnižší ztráty selat od narození do odstavu byly zaznamenány na 5. vrhu (0,36 ± 0,81 ks). Byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic na prvním vrhu podle linií kanců. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn u prasnic linie Sáčko a Wiskont (11,00 selat). V počtu živě narozených selat měly nejlepší výsledky prasnice linie Wiskont (9,57 selat). Počet odchovaných selat byl nejvyšší u linie kance Sáčko (9,00 selat). Nejvyššího průměrného denního přírůstku v testu vlastní užitkovosti dosahovaly prasničky linie Mason (592,88 g/den). Dále nejvyšší obsah libového masa byl zjištěn u prasniček linie Sáčko (61,20 %), přičemž nejnižší výška hřbetního tuku u prasniček linie Sáčko (0,80 cm).
|
|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukční parametry prasnic
BOUŠKOVÁ, Renata
V bakalářské práci byl formou literární rešerše zpracován přehled k problematice reprodukce prasnic a vlivům, které mohou plodnost prasnic ovlivňovat. Pozornost byla zaměřena především na pohlavní cyklus prasnic, zařazování prasniček do stáda (věk při 1. zapuštění), porod, délku mezidobí, délku laktace, interval od odstavu do zapuštění a na metody řízené reprodukce. Součástí závěrečné práce byla také problematika strategie krmení a podmínky ustájení prasnic v jednotlivých stadiích reprodukčního cyklu.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic ve vybraném chovu
NĚMCOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném chovu za období let 2011 až 2015. Jako hlavní ukazatel reprodukce byl vybrán počet živě narozených selat v 1 vrhu na 1 prasnici. Průměrný počet živě narozených selat byl 12,54. Nejvíce selat se narodilo prasnicím plemene české bílé ušlechtilé (12,70). Nejvyšší počet selat byl vykázán v roce 2012, kdy se narodilo 13,07 selat. Nejvíce selat na 1 vrh se narodilo v měsíci květnu (12,81). Na 1. vrhu bylo zjištěno nejméně selat (11,94). Do 4. vrhu se počet selat postupně zvyšoval (na 13,11 selat). Od 5. vrhu docházelo k pomalému snižování četnosti vrhu. Prasnice s kratší délkou mezidobí, tj. do 145 dní vykázaly o 0,11 méně selat, než prasnice s delší délkou mezidobí, tj. nad 146 dní (12,64, resp. 12,75 selat). Při délce intervalu od odstavu do 1. zapouštění do 5 dní se prasnicím narodilo více selat (12,69), než prasnicím s délkou intervalu od 6 dní (12,55). Prasnicím s kratší délkou březosti, tj. do 114 dní, se narodilo více selat (13,10), než prasnicím s delší délkou březosti, tj. od 115 dní (12,14 selat). Prasničky, které byly poprvé zapuštěny v nižším věku (tj. pod 8,3 měsíce), měly nižší počet živě narozených selat (11,80 ks, resp. 11,83 ks) ve srovnání s prasničkami, které byly zapouštěny ve vyšším věku (12,29 ks), tj. nad 8,3 měsíce.Prasnicím zabřezlým po 1. zapuštění, kterých bylo ve sledovaném souboru 92,05 %, se narodilo o 0,20 selete více, ve srovnání s prasnicemi, které zabřezly po dvou, resp. více zapuštěních, kterých bylo 7,95 % (12,55 selat, resp. 12,35 selat).
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
JEŘÁBKOVÁ, Vendulka
Z této práce vyplývá, že úroveň reprodukce je ovlivněna především managementem reprodukce. Ve vybraných ukazatelích reprodukce dosahovaly dojnice holštýnského plemene podprůměrných hodnot u (servis periody, březost po první inseminaci a inseminační index), až průměrných hodnot (mezidobí) a dosahovaly v uvedených ukazatelích chovného cíle holštýnského skotu u laktace. Doporučení pro chovatele je ve zlepšení vyhledávání říjících se plemenic. Dále zlepšit diagnostiku březosti u inseminovaných plemenic. Celkově zlepšit management reprodukce stáda.
|
|
|
Chovatelská analýza úrovně chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
HORA, Ondřej
Tato práce se zabývá chovatelskou analýzou úrovně chovu skotu v zemědělském družstvu Agra Březnice u Bechyně. Data o mléčné užitkovosti a reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Z výsledků užitkovosti a reprodukce v letech 2010 až 2012 vyplývá, že sledovaný chov dosahuje při srovnání s průměrem populace českého strakatého skotu chované v České republice nadprůměrných hodnot. Užitkovost v produkci mléka byla ve sledovaném období vyšší v průměru o 394 kg. Složení mléka je na úrovni populace. Obsah tuku byl ve sledovaném období v průměru o 0,02% nižší a obsah bílkovin byl o 0,01% nižší než byly hodnoty populace v České republice. V reprodukci se používá čistokrevná plemenitba při uzavřeném obratu stáda. Z reprodukčních ukazatelů dosahuje výrazně kratší hodnoty než je průměr populace délka servis periody. Také ostatní reprodukční ukazatele s výjimkou inseminačního indexu dosáhly ve sledovaném období lepších hodnot, než byl průměr těchto hodnot dosažený v České republice. Z výsledků dále vyplývá, že nejčastějším důvodem pro vyřazení dojnice ze stáda jsou problémy s onemocněním končetin a onemocněním vemene. Na tyto problémy je třeba se zaměřit z krátkodobého hlediska lepším přístupem k monitoringu a prevenci, z dlouhodobého hlediska se jeví jako nejvýznamnější dobudování nové stáje. Plemenná hodnota býků užívaných v reprodukci byla na vyhovující úrovni.
|
|
|
Analýza ukazatelů reprodukce ve šlechtitelském chovu hus
ZEMANOVÁ, Lenka
V diplomové práci byla sledována reprodukční užitkovost ve šlechtitelském a rozmnožovacím chovu hus. Ve šlechtitelském chovu byly zjištěny lepší hodnoty v roce 2012 než v roce 2013. V roce 2012 byla vyšší oplozenost vajec o 4,61 % (průměr 49,65 %) a líhnivost z vložených vajec o 3,83 % (průměr 39,01 %). Líhnivost z oplozených vajec byla v obou letech téměř shodná, s průměrnou hodnotou 78,63 %. Nejlepší výsledky vykázaly kmeny číslo 1, 3 a 4, nejhorší hodnoty byly zjištěny u kmene číslo 41. V rozmnožovacím chovu byly sledovány vybrané ukazatele u hus na 4 rybnících. Průměrná oplozenost vajec byla 58,26 %, výrazně vyšší hodnota byla zjištěna na Jakulském rybníku (72,34 %). Průměrná líhnivost z vložených vajec dosáhla 46,46 %, nejvyšší hodnota byla také na Jakulském rybníku (56,22 %). U ostatních rybníků byly výsledky vyrovnané. Líhnivost z oplozených vajec dosáhla průměrné hodnoty 79,10 %, nejvyšší byla zjištěna na rybníku Lomský (84,45 %), následoval rybník Velebil (79,42 %). Husy chované na rybníku Lomský měly vejce s nejnižší oplozeností, ale s nejvyšším procentem líhnivosti z oplozených vajec. U hus chovaných na rybníku Velebil došlo v roce 2013, ve srovnání s rokem 2012, ke zvýšení sledovaných ukazatelů. Na rybnících Byňovský, Jakulský a Lomský došlo v roce 2013 naopak k jejich snížení. U oplozenosti vajec byla zaznamenána menší diference u hus chovaných na rybníku Jakulský a Lomský. U ukazatelů líhnivosti jak z vložených, tak i oplozených vajec byl zjištěn menší rozdíl u hus chovaných na rybníku Byňovský a Jakulský.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
| |
|
|
Vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost
ŘEZNÍČKOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo posoudit vliv kondice prasnic na jejich následnou reprodukční užitkovost. Kondice byla hodnocena na základě subjektivního hodnocení za pomocí pětibodové stupnice od 1?5. Hodnocení kondice bylo prováděno u skupiny kolem 160 kusů, dle aktuálního obsazení porodny, vždy pro dané reprodukční období před porodem a před odstavem, v časových odstupech během roku 2009 a 2010. V podniku byla jednou ročně sledována i výška hřbetního tuku u vybraných prasnic v období před porodem a před odstavem. Z výsledků subjektivního hodnocení kondice prasnic bylo zjištěno, že prasnice ze sledovaného chovu dosahovaly optimální kondice v rozmezí 3,5 až 4 bodu. Nejlepší kondice u prasnic před porodem byla na 3.; 4. a 7. vrhu. Před odstavem prasnice měly kondici 2,5 až 3,5 bodu. V době před odstavem dosahovalo 450 ks prasnic kondice 3 při průměru 13,14 ks selat všech narozených a 10,21 živě narozených selat. Při posouzení získaných údajů o výšce hřbetního tuku měřené podnikem bylo zjištěno, že u posuzovaných prasnic se pohybovala průměrná výška tuku v rozmezí optimální kondice pro jednotlivé reprodukční období před porodem 19,85 mm; před odstavem 16,52 mm a rozdíl činil 3,33 mm. Ze statistiky byla zjištěna u výšky tuku před porodem závislost na počtu selat (p=0,02), což je statisticky významný ukazatel. U výšky tuku před odstavem (p=0,65), závislost je statisticky nevýznamná. Největší statistická závislost (p=0,00) byla zjištěna u rozdílu tuků, což nám říká, že se zvyšující se výškou tuku před porodem se zároveň zvyšuje i výška tuku před odstavem. V poslední části byla data o reprodukční užitkovosti podniku srovnána s údaji podle známkového klíče ,,reprodukce?. Bylo zjištěno, že podnik má celkem dobrou chovnou úroveň i přes některé výkyvy v chovu jako jsou ztráty selat a procento zabřezávání prasnic. Podnik dosáhl průměrných hodnot (v letech 2008 až 2010) u odstavených selat na prasnici a rok 21,23 ks; živě narozených selat na prasnici a rok 25,37 ks při 2,33 vrhu na prasnici a rok; ale dosahoval velké ztráty sajících selat, průměrně 10,32 % a v dochovu 3,78 %; i procento zabřezávání prasnic bylo v podniku 80 %, mělo by být min. 85 %. Z důvodu zhoršujících se sledovaných ukazatelů podnik přistoupil k provedení repopulace stáda.
|
host ::
RSS.